piatok 30. decembra 2016

Myšlienka

Stále dúfam a stále verím. Stále čakám a stále čelím. Pocitmi a túžbami. O chvílu vybuchnem a na prach sa zmením. Nezvládam. Tak prosím príď a ozvi sa. Povedz hocičo. Kľudne ma nenaviď a preklínaj. Len prosím príď. A daj mi to po čom tak tápam a túžim. Vysvetli. Prečo už nie sme spolu. Prečo mám takú smolu. Že splní sa mi sen a som šťastná. A potom zrazu bum. A miska šťastia je prázdna. A na zemi leží rozbitá. Tak prosím príď a oprav ju. Alebo dones aspoň návod ako. A ja už si s tým poradím. Tak prosím. Veľmi prosím. Už niečo povedz a neignoruj. A nenechaj ma trápiť sa. Lebo na povrchu som šťastná a žiarim. Vo vnútri? Topím sa a dávim. A pomaly klesám na dno. Tak daj mi aspoň malú nádej. Silu. A nedovoľ mi sa utopiť. A ja sľubujem, že nechám Ťa. A už nikdy sa ani nepozriem. Možno pomyslím no budem vedieť. Že bezomňa je Ti lepšie. A že si šťastný a nič Ti nechýba. Príď a vysvetli a ja sa otočím a odcupitám.

4 komentáre:

  1. Veronika dostávam občas takéto "múdre myšlienky", vždy sa v nich nájde zrnko, ktoré mi sadne.
    Vyrůst neznamená pouze dospět a zvýšit svou výšku,
    ale můžeme díky zkušenostem tak zmoudřet a zjistit, co vlastně chceme.

    Možná máte někdy pocit, že jste přišli o nějaké přátele,
    kteří už se s Vámi nestýkají. Ve skutečnosti často dochází
    pouze k určité přirozené obměně.

    Tím, že se jeden člověk vyvíjí a druhý zůstane na místě,
    se od sebe vzájemně vzdalují, až si jednoho dnes
    přestanou rozumět, a nemají si co říct.

    Lidé se ale většinou přehrabují v minulosti a neustále se k ní vracejí.
    Chtějí, aby nyní bylo něco, co už je dávno pryč.
    Přítomnost se nedá vystavět na minulosti.

    Jedna z mála věcí, která je v životě jistá, je změna.
    Nic nezůstává, všechno kolem nás se buď vyvíjí nebo upadá.

    A my se musíme naučit vybírat si pečlivě lidi, které chceme
    ve svém životě mít. Existuje jedna taková poučka:
    “Náš život se podobá životu 5 lidí se kterými se nejvíce stýkáte.”

    Proto je důležité nechat odejít ze svého života lidi, jež nás nepodoporují,
    na vše nadávají a jejichž život pouze upadá, protože my si můžete
    vybrat s kým se budete vídat častěji a s kým méně.

    Někdy nezbývá nic jiného než si vybrat mezi
    vlastním štěstím a hojností - nebo kamarády z minulosti.
    Je naším právem mít v životě lidi, se kterými se cítíme dobře,
    a jež nás podporují v tom, co děláme.

    OdpovedaťOdstrániť
  2. Keď vyrastieš, nestratíš priateľov, iba sa naučíš, ktorí sú tí praví. toto je tiež jedna z tých správnych myšlienok.držím ti oba palce, nech zakončíš starý rok s úsmevom (vnútorným aj vonkajším). hlavu hore dievčatko moje

    OdpovedaťOdstrániť